reme ohled na to, jaký člověk ve skutečnosti je. Kritéria přiřazení do sku–

piny mohou být různá: demografická (pohlaví, věk), profesní, kulturní

(podle příslušnosti k určité kultuře) apod. Stereotypizace spočívá na kogni–

tivním přesvědčení a není spojována podle většiny autorů s emocemi (na

rozdíl od předsudků; autoři nejsou ve vymezení stereotypů vůči předsud–

kům jednotní). Je obtížné stanovit hranice, kde ještě nepociťujeme emoce

a kdy naopak situaci emočně prožíváme.

Stereotyp je sociální jev ­ nezávisle na tom, zda je pravdivý nebo ne, je

součástí společenské pravdy. Stereotypy mají různé funkce: dávají nám

strukturu a pocit orientace v chaotickém světě, umožňují nám pomocí nich

přizpůsobit se okolí či nám umožňují vyjádřit svůj názor bez dlouhého pře–

mýšlení. Stereotypy máme vždy „při ruce“ a nemusíme dlouze vyhodnoco–

vat chování druhého člověka (ženy jsou špatné řidičky, Němci jsou praco–

vití a spolehliví apod.). Jsou to naše berličky, o které se může opřít ve světě,

jenž nás zahlcuje množstvím nejrůznějších podnětů.

Pokud jsme najednou konfrontováni s důkazem, který vyvrací náš před–

sudek či stereotyp, nedovolíme či nepřipustíme jeho změnu; jen zběžně ho

přiznáme, ale nepustíme si ho k tělu. Allport tento nástroj nazývá  znovu–

opevnění". Funguje na základě toho, že připouštíme výjimky: „Někteří

z mých nejlepších přátel jsou Židé, ale...“ (Allport, 2004, str. 54). 

Mnoho stereotypů a předsudků existuje při vnímání a posuzování odliš–

ných národů a etnik. Hovoří se o tzv. národních stereotypech, etnických ste–

reotypech. České stereotypy jsou např. o Němcích ­ pilní, pracovití, agre–

sivní; Francouzích ­ galantní, jednající se šarmem atd. Obdobné stereotypy

mají jiné národy o Češích (Průcha, 2004). Marxtová (2005) uvádí národní

stereotypy Francouzů o „typickém Čechovi“ ­ např. impulzivní, konfliktní,

srdečný, hovorný, improvizující atd.

Někteří jedinci mají po absolvování interkulturního výcviku tendenci se

kulturním stereotypům vyhýbat a posuzují každého člověka jako individuum.

Paradoxně se tak dopouštějí vlastní formy kulturního šovinismu, která sou–

visí se západní představou o individualismu. Smysluplné kulturní generali–

zace jsou založeny na systematickém mezikulturním výzkumu a vztahují se

k převládajícím tendencím mezi skupinami lidí (Benett, Benett, 2004). 

Změna předsudků a rozvoj tolerance

Předsudky se mění velmi těžko, protože jsou odolné a stabilní. Pro změnu

předsudků musí být splněno několik podmínek (Hayesová, 1998, upraveno):

73